Konečně už jsme "velcí" a můžeme chodit k potoku. Řece se stále vyhýbáme a učíme se sledovat, kdy je vody méně a kdy více.
Nad hájenkou jsme ale našli bezva místo, kde se nám dobře chodí k potůčku. Kdo si doma vyřídil, že má nosit do školky gumáky neprohloupil! Stavíme hráze, čistíme plavební kanál a lovíme potopené lodě. To je nadšení, když loďka pluje tak, jak máááá. A aby se to podařilo, jsme jako v pohádce o řepě. Šimon drží loďku, Šimona paní učitelka, paní učitelku Davídek, Davídka Rózi, Rózu Adámek, Adámka Nelinka...... koukněte ;) A nejhezčí překvapení na nás čekalo po cestě zpět! Kamarádi ze Včeliček nám připravili hostinu. Postavili přírodní rošt a ohniště, kde nám nechali opečené ryby. Děkujeme...