Poklad jsme našli

Přišlo, ani nevíme odkud, hlášení, že je pro nás ukrytý poklad a že si ho musíme jít najít úplně sami, teda jen s našimi učitelkami. To bylo pozdvižení! Od samého rána se obloha mračila, u svačiny jsme na střídačku vykukovali z okna, jestli neprší...Neprší!!! Nikdo se už se nemohl na nic soustředit, pastelky brečely, že je nikdo nechce, stavebnice a panenky smutně ležely na svých místech. Pobíhali jsme jen mezi stolečky a okny...Najednou někdo zavolal: "Nééé, já vidím jak pršíííí"...Najednou všichni koukali na paní učitelku. Jakoby mohla déšť zastavit. Neumí, to dá rozum. Ještě asi nevíte, že paní učitelky jsou sporťáci, otužilé a vždy připravené, takže rozhodnutí padlo rychle a bez okolků. "Máte všichni kapuce?! Máááááme...tak jdeme, nejsme z cukru! Okolo školky už nám někdo připravil oranžový fáborek, na každém rohu jsme museli splnit úkol, běhali jsme, poznávali, skládali, kopali, zpívali, cvičili...I když jsme trošku zmokli, poklad jsme nakonec vykopali. Moc jsme si cestu za pokladem užili...děkujeme ;)