Být chvíli lékařem jsme si vyzkoušeli všichni...nebojte se, jen jsme si hráli. I když už všichni umíme číst a psát číslo 155. Víme co stane, když číslo vyťukáme do telefonu...juhůůů!
A to ticho, když jsme si povídali o lidském těle si nejvíc užila paní učitelka :). Oči se jen valily, když jsme si vzájemně poslouchali srdíčko, prohlédli si žíly na rukou a také jsme zjistili, jaké barvy máme krev. Baterka prosvítila snad všechny prsty na rukou a nohou (ano, ano, i ponožky musely dolů, co kdyby nááhodou). Co myslíte jak to dopadlo? Jak se chovat u lékaře jsme se učili ve scénkách, byla to velká legrace. Torzo lidského těla jsme pojmenovali Albert, a povím Vám, děti ho milují. Je to radost, odpovídat na všetečné otázky malých objevitelů.